Úspěch

Publikováno 16. října, 2016

Základy etikety

Kde jsou ty časy, kdy se byli lidé schopni chovat i bez znalosti základních etických pravidel eticky? Málokdo se o etiketu, tedy o soubor pravidel zdvořilého chování ve společnosti zajímá, možná někdo ani netuší, o čem je řeč.

Co je etiketa

Není zde zmiňována etiketa jako lístek, který nese informaci, nýbrž věda, která popisuje, jak se správně chovat ve společnosti. Etiketa není nikomu přikazována, pokud je však člověku vlastní, styk s ním je mnohem příjemnější, než s buranem. Správným a zdvořilým chováním je prokazována jakási úcta k lidem, s nimiž přicházíme do kontaktu. Dodržováním etikety člověk dává najevo, že ví, co se sluší a patří.

Základní pravidla etikety

Nejsme-li tiskovým mluvčím prezidenta, nikdo od nás neočekává etické chování za každé situace. Je však příjemné jak pro nás, tak pro okolí, známe-li základní etická pravidla a jsme schopni slušného chování v běžné komunikaci ať už s mladými či staršími, nadřízenými a podřízenými.

Pravidlo č. 1 – Vstup a opouštění budovy

Mnoho lidí dodnes nezná pravidlo, kdo vchází do dveří první. Jestliže vcházíme například na úřad, vždy vchází nejdříve žena, pokud ale zrovna někdo vychází, projde dveřmi jako první, ať už je to muž nebo žena, starší nebo mladší, nadřízená nebo podřízená.

Přicházíme-li do hospody, opět má přednost osoba vycházející zevnitř ven. Do hospody pak vchází muž a naposledy žena! Nechceme přece, aby případná letící lahev udeřila drahou polovičku.

Shrnutí – první do dveří vchází VŽDY ten, který budovu opouští. Do hospody vchází první muž, za jiných okolností vchází první žena.

Pravilo č. 2 – Podávání rukou

Podle podání ruky, lépe řečeno stisku ruky, můžeme velice snadno poznat, s kým přicházíme do kontaktu. Je-li podání ruky přímé a stisk je pevný, pravděpodobně třeseme rukou člověku, který je sebevědomý a přímý. Naopak když nám někdo podá ruku, jakoby nám ji odevzdal a nevyvine žádnou sílu, mnoho znalců etikety tento způsob podání ruky odradí. Ať už praváci nebo leváci – podávána je vždy pravá ruka. Podáváme vždy celou ruku, ne jen prsty, důležitý je stisk. Stylem, jakým podáváme ruku, vypovídá o naší osobnosti. Podáním ruky přicházíme s druhou osobou do bližšího kontaktu, děláme první dojem, který podruhé neuděláme. Při podávání ruky se protějšku vždy díváme do očí.

První podává ruku vždy nadřízený či společensky významnější člověk. Společensky významnější je osoba starší, než vy. Žena je ve společnosti vždy významnější, než muž. Ruku tedy podává vždy první žena, výjimkou je například prezident republiky, ten podává ruku první. Starší žena je nadřazena mladší ženě, stejně tak jak je starší muž nadřazen mladšímu muži. Ruka by měla být podávána ve stoje, nikdy ne v sedě, přes stůl nebo do kříže. Podávaná ruka má být čistá a neupocená. Jestliže se nám ruce potí, nenápadně si je otřeme. Nepřijmout podávanou ruku je znak hrubé neslušnosti, jestliže k tomu nejsou známé či oprávněné důvody.

Shrnutí – Ruku podává společenský významnější osoba osobě podřízené, vždy podává ruku nejdříve starší žena, popřípadě starší muž s výjimkou prezidenta.

Pravidlo č. 3 – Políbení ruky

Jako projev úcty je možné ruku políbit, ruku líbá pouze muž ženě s výjimkou starších, velmi vážených lidí či rodičů. Políbení ruky je pokládáno za mimořádný projev úcty, který je uplatňován spíše v uzavřené společnosti. Zda žena dovolí muži políbit její ruku je zcela na ní.

Žena podává k políbení hřbet ruky, nikoli dlaň. Muž pak má ženě ruku políbit jen lehkým přiložením rtů. Ve společnosti více žen je nepřípustné, aby byla políbena ruka jen některým ženám. Výjimkou je hostitelka či žena, která je nadřazena všem ostatním ženám.

Shrnutí – Ruku líbá muž ženě, žena může polibek odmítnout, muž je oprávněn ženě ruku nepolíbit, ne však nutné odmítnout tak, aby nezostudil ženu před okolím. Je možno políbit i ruku muže v případě, kdy k němu máme velkou úctu, příkladem může být například církevní hodnostář, v tomto případě je polibek mířen na jeho prsten.

Pravidlo č. 4 – Chůze po schodech

Jsou-li před párem schody, které budou vycházet, vždy jde první žena pro případ, že by se jí zatočila hlava a měla upadnout dozadu. V případě, že přicházíme do hospody, půjde první muž. Jestliže se chystáme schody scházet, půjde první muž. Společensky nadřazená osoba hraje v tomto případě vždy roli ženy.

Shrnutí – Společensky nadřazená osoba jde do schodů první s výjimkou příchodu do hospody, ze schodů schází první vždy muž.

 

Tato pravidla jsou považována za naprostý základ, postupným osvojováním však nabíráme na váženosti.

Štítky: , , , , , ,




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to Top ↑