Žena v proměnách času
Ne nadarmo se říká, že za vším hledej ženu. Role a postavení něžného pohlaví se napříč historií neustále měnilo. Dějiny zaznamenaly ženy uctívané jako bohyně, ženy degradované pouze na účel plození, ale i silné a emancipované ženy, které předběhly svou dobu a zasadily se o změny společnosti.
Počátek lidstva a blízký východ
Žena vždy byla symbolem krásy, plodnosti a zachování populace. První lidé si velmi dobře uvědomovali, že bez žen by nemohli zajistit pokračování rodu a přežít tak. Ženy proto byly ceněné zejména jako matky, ale také jako rádkyně. Společnost byla spíše matriarchální. V mnoha klanech byly staré ženy „stařešiny“ ceněné pro svou moudrost. To se ovšem změnilo ve starověku, kdy se společnost přetvořila v patriarchální. Nejlépe to jde vidět ze Starého zákona, kde je žena v židovské společnosti popsána jen jako doplněk muže, kterému byla bezpodmínečně podřízená. Měla být zejména bohabojná a starat se o muže a děti. Co se týče sexuality, sex před svatbou byl zapovězen a žena mohla mít pouze jednoho manžela, kterému musela být věrná. Trest za cizoložství byl krutý – žena byla veřejně ukamenována. Naproti tomu muž mohl mít tolik žen, kolik si zamanul. Rekordmanem byl král Šalamoun, který se mohl pyšnit počtem 700 manželek a 300 milenek. Polygamie však nebyla pouze výsadou izraelitů, objevuje se i v mnoha jiných kulturách. I když se zdá, že toto uspořádání nebylo k ženám úplně spravedlivé, historikové se domnívají, že se tak dělo proto, aby se národy rychle rozmnožily. Zatímco ženě trvalo delší dobu, než na svět přivedla dítě, muž mohl oplozovat neustále.
Egypt – říše bohyň
Zatímco ženy většinou v toku historie mohly o rovnoprávnosti jenom snít, v Egyptě se to stalo každodenní realitou. A více než to. Ženy se těšily obrovské úctě, zejména matky byly vysoce respektované, o čemž svědčí historické nálezy na hrobkách, kde na vrcholu hierarchie stojí matka či manželka. Ženy zde byly samostatnou právní osobou, mohly se volně pohybovat, vlastnit majetek, uzavírat smlouvy a účastnit se veškerého dění. Měly i postavení – velká část žen pracovala v chrámech jako kněžky (nebyly vázané sexuální zdrženlivostí, mnoho z nich bylo vdaných). Ženy také zastávaly role ve státních záležitostech. Vyskytoval se zde titul faraonovy manželky a faraonovy matky. Egypt také jako jedna z mála velmocí pustil ženy přímo k moci. Na trůně se vystřídalo několik královen, které ukázaly, že ženy jsou velmi schopnými státníky. V egyptské mytologii je také jasně patrné, že ženy měly zastoupení i mezi božstvem.
Řecko a Řím
Zcela odlišný přístup zažívaly ženy ve starověkém Řecku – zejména v Athénách. Ženám byla upřena svoboda a možnost veřejného vystupování. Dokonce bylo zvykem, že muž své manželce vyhradil určité místnosti v domě a ona se mohla pohybovat jen tam, aby nepřišla do styku s žádnými muži. Zatímco sdílení lože s manželem byla povinnost, u stolu s ním usedat nesměla. Nebyla tak na tom o moc lépe, než otrokyně. Pokud se dopustila cizoložství, čekal ji trest smrti nebo prodání do otroctví. Muži samozřejmě měli měřítka nastavená úplně jinak a nemuseli se omezovat naprosto v ničem. Jelikož žena sloužila zejména jako matka a strážkyně domu, neprojevovala se jí žádná úcta. Sparťanské ženy na tom byly o mnoho lépe. Bylo to zapříčiněno zejména výchovou – dívky i chlapci byli svěřování do rukou státu a ten je vychovával stejně, bez rozdílu pohlaví. Ženy ve Spartě měly svobodu, mohly mít postavení i vliv. Mnoho z nich vlastnilo pozemkový majetek, bylo jim dovoleno v určité míře zasahovat do politických záležitostí, a dokonce se mohly nechat rozvést.
Starověký Řím byl k ženám také poměrně shovívavý, ženy se těšily všeobecné úctě. Manželka měla na starosti chod domácnosti, výchovu dětí a řízení otroků. Mohla volně chodit po veřejnosti, účastnit her, zábav i bohoslužeb. Z právního hlediska mohla jednat pouze přes svého manžela nebo jiného muže, kterému byla podřízena (otec, bratr), ale mohla se dovolávat práva u soudu či uskutečnit rozluku. Řím však prožil i svůj čas úpadku, kdy se morálka výrazně uvolnila, a nevěra, orgie či netradiční sexuální zážitky byly na denním pořádku i u zástupkyň něžného pohlaví.
Tradiční Čína
Čínská kultura chová rodinu a její tradiční uspořádání v posvátné úctě. Z toho vycházelo i postavení žen. Od manželky se očekávalo, že bude tichá, skromná a absolutně podřízená svému muži. Starala se nejen o svého muže a děti, ale také o tchýni a tchána, do jejichž domu se většinou po svatbě nastěhovala. Zajímavostí potom je, že muž musel respektovat názory svých rodičů – pokud se jim žena nezamlouvala, musel ji „propustit“. Jaké byly tedy povinnosti ženy? Prvořadé bylo přivedení potomků na svět a následná péče o ně a o celý chod domácnosti. Ženy v Číně málokdy vycházely ven, přátelské styky se omezily pouze na jiné ženy nebo rodinné příslušníky. Důraz byl kladen na počestnost, a pokud byla žena nevěrná, o jejím osudu mohl rozhodnout sám manžel. Většinou se přistupovalo k trestu smrti, muž však ženě mohl odpustit a jen se s ní rozvést. Sama žena na rozvod ze svého popudu právo neměla.
Svoboda a rovnoprávnost
Obecně lze říci, že ženy to v dobách minulých neměly jednoduché. O to víc je potřeba si vážit nabyté rovnoprávnosti a užívat si všechny možnosti, které se ženám otevřely. V dnešní době můžete být, kým chcete, dělat, co chcete, a vdát se, za koho chcete. Konečně se také otevřely dveře ženské sexualitě, která již nepatří do škatulky „tabu“. Dnes již není divné, pokud žena popustí uzdu své fantazii a užívá si své svobody s jinými muži. Není divné, pokud vycestuje za sexem na dovolenou do cizí země. Není ani divné, pokud se nechá rozmazlovat erotickými masážemi v salonech, jako je např. tantrická masáž či nuru masáž. Už se nemusíte omezovat na předem určené a společností očekávané role (matka, žena v domácnosti), ale můžete být přesně tou ženou, jakou si přejete.
