Jak se vyrovnat s povoláním svého partnera
Pokud Váš partner dělá nějaké nebezpečné povolání, pak je zcela jasné, že každá z vás o něj má strach.
Můj přítel je hasič a každý den, když je v práci, tak trnu hrůzou, zda nebudou mít nějaký výjezd a pokud ano, zda se z něj vrátí v pořádku. Jsem zvyklá si s ním pořád psát alespoň SMS, abych věděla, že je na stanici, nebo že se z výjezdu vrátil celý a v pořádku. Už se stalo několikrát, že dlouho neodepisoval a já měla strašný strach, co se stalo. Stalo se i několikrát v noci, že se ozval, že se zrovna vrátil. Je to prostě riziko povolání, stejně tak, jako když v noci zapípá mobil a všichni se rychlostí blesku musí dostavit na výjezd.
Jednou to ovšem byl extrém. Ráno jsem se probudila a stejně jako každá ráno jsem si připravila věci do školy. Poté jsem vzala telefon a napsala rychlou SMS, abych mu popřála dobré ráno. Byl ten den zrovna v práci, takže jsem věděla, že v šest hodin bude vstávat, v sedm hodin mu začíná směna, takže bude psát chvilku po sedmé. Šok byl, když jsem se podívala na mobil, bylo osm hodin, devět hodin, deset hodin a pořád žádná SMS.
Byla jsem zatím pořád v klidu a to nejhorší teprve přišlo, když padla druhá hodina odpoledne a pořád jsem o příteli neměla žádné zprávy. Začala jsem být velmi nervózní. Je to dost hrozný pocit. V tu chvíli mi hlavou běhalo několik myšlenek, ale žádná z toho nikdy neskončila dobře.
Uklidňovala jsem sama sebe, že se určitě nic neděje. Několikrát jsem mu psala a volala a připadala jsem si opravdu už jako stíhačka. Začala jsem dokonce i projíždět webové stránky, abych zjistila, zda výjezdovka, na které slouží, nemá náhodou nějaký výjezd. Nic jsem ovšem nenašla. Nechtěla jsem rozhodně plašit, abych psala nějakému z jeho kolegů, tak jsem to nechala ještě být.
Přišla mi kolem šesté hodiny SMS, že si zapomněl doma mobil a dříve se nemohl ozvat.
Pocit to byl hrozný, ale chci tím říct, že kdybych slyšela, že se mu něco stalo při požáru nebo jiných věcech, bylo by to mnohokrát horší. Za chvilku jsme se tomu oba smáli. Člověk se prostě musí vyrovnat s tím, že tato povolání existují a někdo je provádět musí. To, že přinášejí určitá rizika, i s tím se musí počítat.
Ať už je váš partner povoláním policista, hasič nebo voják, určitě ho to baví a vy se s tím musíte srovnat. V žádném případě mu to nemůžete říkat pořád dokola a zdůrazňovat mu, jaký o něj máte strach.
On si to jistě uvědomuje, ale pokud mu to budete takhle pořád servírovat, pak to bude akorát velice složité pro něj. Bude akorát ve stresu, že to bude jednou důvod, proč ho opustíte, protože s tímto pocitem nedokážete žít.
